Hrušky jsou vcelku oblíbeným ovocem. Jsou lahodné, sladké, některé druhy mají máslovou konzistenci, která jen přidává na celkovém dojmu z tohoto ovoce. Není divu, že kromě čerstvých samotných plodů začali lidé vymýšlet, kam všude je použít. Četné zastoupení mají také v koláčích, ale to vůbec nejzastoupenější přetrvává v domácích pálenkách.
Pálenka je označení pro kvas, který se získává z ovoce a následně se destiluje. Tím vznikne surový destilát, který se další destilací připraví k pitné lihovině, která se už nepřislazuje. Zato prochází procesem rektifikace, někdy také rozředěním, a poté se ukládá k dalšímu zrání. Velmi oblíbené jsou pro tento účel dubové sudy. Objem alkoholu se ve výsledném produktu pohybuje mezi 36 až 50 %.
A nyní již k hruškám a pálence z nich vyrobené – hruškovici. Vyrábí se z krásně uzrálých hrušek (nikoliv shnilých, nahnilých či červivých), protože jinak by došlo k újmě na kvalitě nápoje. Čím kvalitnější ovoce pro jeho výrobu „obětujeme“, tím lepší také získáme lihovinu. Stejně tak stopky ani listy do kvalitního kvasu rozhodně nepatří.
Sesbírané zralé hrušky prochází procesem rmutování. Tam dojde k rozmělnění ovoce, přidání vody a kvasinek – v případě kvalitních pálenek se jedná o ušlechtilé vinné kvasinky. Jednoduché cukry se nyní přeměňují na alkohol a oxid uhličitý, až nakonec dojde k dalšímu kroku výroby, a tím je destilace. Šokující může být informace, že na výrobu pouhého litru alkoholu padne 10 až 14 kg hrušek. Teď už začínáme chápat cenu za půl litru, která se u opravdu kvalitních produktů pohybuje ve výši nad 500 korun. Po destilaci se pak mok nechává dozrát.
Hruškovice je pití pro každou příležitost – slavnostní i každodenní. Neurazíte s ní ani při domácím popíjení či na slavnostech, jako jsou svatby, křtiny, oslava Velikonoc nebo třeba promoce. Pro jemnou chuť (a také vůni) ji ocení také dámy.
Tolik o tom, kdy tuto lihovinu pít, nyní již nezbývá, než dodat jak. Nejlepší je dobře vychlazená, protože tehdy je chuť ovoce nejvíce rozvinuta.