Fazolky adzuki patří spolu s mungo k drobným odrůdám fazolí, které lze nechat vyklíčit a plody i s klíčky konzumovat v syrovém stavu. Ostatní druhy, zejména ty velké, jsou za syrova nepoživatelné, dokonce mírně jedovaté. Tato informace může některé zájemce o klíčení dokonce zaskočit. Je to však jediné omezení, co se týče luštěnin, v zásadě lze nechat vzejít i hrách, čočku a cizrnu. Ostatně, mungo i adzuki jsou považovány za druh hrachu, podobně jako hrách chutnají a jejich biologická struktura se hrachu velmi podobá.
Jak je klíčit
Proces nakličování je velice snadný. Nejprve semena zbavíme poškozených plodů, propláchneme ve studené nebo vlažné vodě, čímž je zbavíme prachu a nečistot. Pak je namočíme do nádoby se studenou vodou na dvanáct hodin, nejlépe přes noc.
Poté už postupujeme podle možností nádob na klíčení. Buď se přikloníme ke starému způsobu pokládání plodů na misku s vlhkou utěrkou, případně je vložíme do PET láhve či zavařovací sklenice, anebo zvolíme nejrychlejší a nejméně pracnou metodu pomocí speciálních nádob, tzv. biomisek z akrylového plastu. Proces fazole adzuki klíčení v biomiskách vyžaduje pouze dvakrát za den prolít semena vodou, nechat ji odkapat do spodní nádobky a uvnitř misek zůstane pouze vlhkost, která se postará o zdárný průběh klíčení. Šťavnatých a sladkých plodů se dočkáte, jestliže je necháte vzejít v temné místnosti bez denního světla a pro lepší stravitelnost se vyplatí fazolky po naklíčení oloupat.
Klíčky jsou konzumovatelné zhruba po pěti dnech, a to buď jako syrové – samostatně, v zeleninových salátech či pomazánkách, nebo po tepelné úpravě do omáček a polévek. Obsahují řadu cenných výživných látek, např. vitamíny skupiny B, minerální látky železo, vápník, hořčík, fosfor, zinek, měď a samotné klíčky také vitamín C. Spolu s jakoukoli obilovinou tvoří komplexní skladbu esenciálních aminokyselin, čímž nahrazují masitou stravu. Jsou jedním ze základních výživových pilířů vegetariánů a veganů.